Kamenný kříž na památku zrušení roboty
[ngg src=“galleries“ ids=“13″ display=“basic_thumbnail“ thumbnail_crop=“0″]Z kroniky rodiny Kulovaných
Boží muka – velmi stará kamenická práce
Nacházela se za bývalým sadem na cestě k Bukvici a do Namnic, při cestě malé parcely čk. 202. Zakreslena jsou ve stabilním katastru z roku 1839 obrysem, jak vypadala na rozdíl od kapliček, které jsou kresleny čtverec a na něm křížek. Ještě před několika lety byla celá (stála sestavená ze tří kusů jen v zemi – základ), pak asi 1 m vysoký hranol a na něm byla postavená vytesaná kaplička. Je možné, že na hranolu je nějaký nápis (nemohl jsem kámen převrátit. Stála tu nejdéle ze všech uváděných kapliček, byla dobře viditelná i při vzrostlém obilí všem traktoristům i kombajnérům, takže ploše 40/40 cm, kterou zabírala, se mohli snadno vyhnout. Dnes leží kameny na zemi, při vzrostlém obilí neviditelné, takže každý stroj se může snadno porouchat.
Byla vandalsky zničena a ponechána na poli, jak jsem je zastihl v květnu 1981. Jeden kámen, který byl před kapličkou, co schůdek, chybí, asi ho někdo použil k stejnému účelu. Stačilo velmi málo k záchraně památky na práci tehdejších kameníků. Či bude lepší, když zbavíme naši krajinu všech památek a stromů a budeme se dívat než na prázdnou krajinu?
ŠPEJCHAR, ZBYTKY TVRZE
V jihozápadní části Modřovic se nachází zbytky tvrze, která zpustla patrně po roce 1510, jelikož od té doby nejsou dochovány žádné záznamy. Nachází se zde špejchar a naproti bývalý ovčín.
[ngg src=“galleries“ ids=“14″ display=“basic_thumbnail“ thumbnail_crop=“0″]Špejchar – prostor určený pro ukládání obilí dostal jméno z latinského spica, což znamenalo klas. Ve středověku se pro přechovávání obilí začaly stavět menší samostatné stavby, kterým se v německých zemích říkalo Speichar, a toto slovo převzali i staří Čechové. Nejdříve se špejchary začaly stavět v klášterních dvorech a v knížecích hradištích, zatímco v chudších usedlostech se obilí ukládalo jen do velkých dřevěných truhlic. Už před husitskými válkami se však ve větších vesnických statcích zřizovaly i samostatné stavby, často se zvýšenou podlahou na dřevěných sloupcích (aby se dovnitř nedostaly myši a jako ochrana před vlhkostí). V 18. a 19. století se v selských usedlostech stavěly patrové špejchary. Do nich se ukládalo nejen obilí, ale i ovoce, luštěniny a len, v létě se v nich spávalo.
KAPLIČKA
[ngg src=“galleries“ ids=“15″ display=“basic_thumbnail“ thumbnail_crop=“0″]Malé osamělé kapličky ve volné krajině se k ochraně a duchovní posile stavěly na rozcestích, vršcích i v lese, nad studánkami a prameny, aby chránily léčivou „dobrou“ vodu, nebo v místech, kde došlo k zázračné události. Uvnitř mají obvykle vyobrazení některého světce. Některé se postavily na obecní účet, ale také je pořizovali věřící jako projev vděčnosti za uzdravení, záchranu života či vyslyšení prosby.
KŘÍŽKY V OBCI
Prosté křížky, kamenné i litinové, a zděná boží muka, se stavěly na místech, kde došlo k neštěstí, při němž přišel člověk o život, ať při přírodním neštěstí, což byla nejčastěji smrt bleskem při bouři, nebo na místě zločinu.
[ngg src=“galleries“ ids=“16″ display=“basic_thumbnail“ thumbnail_crop=“0″]Uprostřed obce se nachází celkem tři litinové kříže a to u č. p. 41, u č. p. 18 a u č. p. 15. Na kříži u č. p. 15 byl vytesán letopočet 1883. Při žehnání křížů v roce 2017 byl kamenný podstavec s tímto letopočtem přemístěn na Holý vrch.
Litinový kříž na Holém vrchu
[ngg src=“galleries“ ids=“17″ display=“basic_thumbnail“ thumbnail_crop=“0″]Z kroniky rodiny Kulovaných
Sloupek zděný na Křížkách čk.414
Stojí asi na nejvyšším bodě Modřovice ve výšce 555 m nad mořem, dříve na panském poli, nyní na poli ČSS, u cesty, která vede ze Třebska do Chrástu. Před rokem 1913 byla to přímá spojka z Příbramě do Březnice. Jezdili po ní formani, kteří vozili zboží z uvedených měst a i z vesnic, kterými projížděli. Při stavbě okresní silnice, vymohli si modřovičtí, aby silnice vedla Modřovicemi (velkou oklikou). Sloupek od 50. let velmi chátrá, jak je patrno z obrázku. Tomuto sloupku s půdorysem asi 50/60 chybí dnes do původní výšky asi 70 cm, to znamená, že chybí i stříška. Je zakreslen ve Stabilním katastru čtverečkem, takže to kaplička nebyla. Účel jeho se mi nepodařilo vypátrat. U tohoto sloupku v mém mládí vždy 30. dubna pálili jsme čarodějnice. Jaká to byla pro celou vesnici zábava. A můj otec vždy vysypal celou zásobu theru (dehtu) klukům na namazání starých ometených košťat. Dnes v tentýž den se zde zapalují ohně míru. Jako malí kluci, kteří jsme pásli husy na Dražkách, chodili jsme k tomuto sloupku vyhlížet poutníky ze Sv. Hory. Bylo odtud vidět až k Narysovu. Poutníci, kteří byli z území od Březnice až po Šumavu, včetně Němců ze Šumavy, obdarovávali nás prstýnky a jinými cetkami, z kterých ovšem největší radost měla děvčata, protože jsme jim tyto dary vždy dali.
K tomuto sloupku, asi v roce 1911/12, jsme tlačili auto, které jsme prvně v životě viděli. Nebyla ještě silnice hotová a cesta z Dražek na Křížka byla strmá (do velkého kopce) a nebyla také valná, protože již se neudržovala, když byla v dohledu dostavba okresní silnice. Okresní silnice (někde cesta) z Příbramě do Březnice, až na nepatrné výjimky např. za Příbramí, podjezd pod železnicí, byla a je vedena skoro přímočaře. Při dostavbě silnice v roce 1911/1912 (úsek Třebsko-Bukvice, hranice okresu příbramského), byla hned za Třebskem odbočena vpravo a vedena půlkruhem přes Modřovice, aby Modřovicemi byla zase odbočena vlevo, aby se dostala na původní cestu na Dražkách (u tzv. Donátojc kapličky). V roce 1980 před konáním Závodu Míru, který vedl též po silnici Příbram – Březnice a naopak, byly opraveny všechny kapličky u silnice (původně jich bylo 14 – Křížová cesta – dnes již některé chybí – jako např. Macháčkojc kaplička u Zdaboře), Zděný sloupek na křížkách opraven nebyl, protože zavedením silnice přes Modřovice, nebyl již u silnice, po které vedl Závod Míru. Sloupek stojí na bývalém pozemku dominikálním (panském), který patřil k modřovickému dvoru. Účel jeho výstavby před dvěma nebo třemi sty léty byl buď orientační, aby cestující po cestě do Březnice z Příbramě věděli, zejména při vánicích apod., kde se nacházejí nebo byl postaven na nejvyšším bodě modřovického katastru nad mořem – 555 m. Nepamatuji si ani v mládí, že by na sloupku byl nějaký obraz, nebo že by v něm byl výklenek pro obrázek nebo sošku. Od sloupku je daleko vidět: na sever až k Narysovu, k Vysoké, na jih k Bukvici (Chrýstu) i dále a do Tochovic. Jak jsem již uvedl, byl jistě dobrou orientací pro povozníky, kteří jeli do Březnice a pro poutníky ze Sv. Hory, kteří šli až na Šumavu.
Poutní cesta z Březnice na Svatou Horu
Na katastru obce Modřovice se nachází sedmé zastavení Poutní cesty z Březnice na Svatou Horu. Při cestě do Příbrami uvidíme „Zatčení Krista v zahradě Getsemanské“ a při cestě zpátky uvidíme sv. Anežku Českou – patronku Čech.
Drobné sakrální památky v okolí
