Ochrana obyvatel

Pro případ ohrožení

V průběhu života můžeme být svědky událostí, kterým říkáme mimořádné, protože přicházejí většinou neočekávaně a ohrožují životy a zdraví obyvatel. Způsobují velké škody na majetku a životním prostředí. Mohou vzniknout škodlivým působením sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy nebo jejich kombinací. Takovými událostmi mohou být např. povodeň, orkán, technologická havárie s únikem nebezpečných látek, velká dopravní nehoda, rozsáhlý požár, teroristický čin.


ŠTĚSTÍ PŘEJE PŘIPRAVENÝM


HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR STŘEDOČESKÉHO KRAJE


Důležitá telefonní čísla tísňového volání

112 – Jednotné evropské číslo tísňového volání. Je určeno také pro cizince a pro tísňové volání při rozsáhlých mimořádných událostech.

Zjistíte-li mimořádnou událost (požár, havárii s únikem nebezpečné látky…), která ohrožuje osoby, majetek nebo životní prostředí, okamžitě volejte telefonní číslo 150 – Hasičský záchranný sbor ČR.

Pomoc zdravotníků je potřeba při všech stavech ohrožujících život, závažných úrazech, náhlých zhoršeních chronických nemocí, poruchách vědomí nebo bezvědomí a při dalších závažných zdravotních komplikacích. Přivolává se prostřednictvím telefonního čísla 155 – Zdravotnická záchranná služba.

Pokud jste v ohrožení, čelíte bezpečnostnímu riziku nebo jste jeho svědky, zjistili jste nebo máte podezření na spáchání trestného činu nebo jste svědky či účastníky dopravní nehody, volejte telefonní číslo 158 – Policie ČR.

Při řešení přestupku nebo potíží ve městech a obcích může být k dispozici obecní či městská policie na telefonním čísle 156.


Při oznamování na telefonní čísla tísňového volání uveďte

Co se stalo, o jaký typ události se jedná

Kolik je zasažených osob, v jakém jsou stavu, v jakém jsou ohrožení.

Své jméno a číslo telefonu, ze kterého voláte a kde budete k zastižení pro případné upřesnění informací.

Po ukončení hovoru vyčkejte na zpětný telefonát, kterým si operační pracovník ověří pravdivost nahlášené zprávy.


Obecné zásady

Respektujte a snažte se získávat informace z oficiálních zdrojů (rozhlas, televize, místní rozhlas, vyhláška obecního úřadu, pokyny zaměstnavatele apod.).

Nerozšiřujte poplašné a neověřené zprávy.

Varujte ostatní ohrožené osoby ve svém nejbližším okolí, nezapomeňte na neslyšící osoby. Netelefonujte zbytečně – telefonní síť je v situacích ohrožení přetížena.

Nepodceňujte vzniklou situaci.

Pomáhejte sousedům, zejména starým, nemocným a nemohoucím lidem. Uvědomte si, že největší hodnotu má lidský život a zdraví a až potom záchrana majetku.

Uposlechněte pokynů pracovníků záchranných složek.


Varovný signál

Obyvatelstvo je v případě hrozby nebo vzniku mimořádné události varováno především prostřednictvím varovného signálu všeobecná výstraha. Tento signál je vyhlašován kolísavým tónem sirény po dobu 140 vteřin a může zaznít třikrát po sobě v cca tříminutových intervalech. Obyvatelstvo je následně informováno např. rozhlasem, televizí, místním rozhlasem, tzv. mluvícími sirénami, vozidly složek integrovaného záchranného systému nebo jiným způsobem o tom, co se stalo a co se má v takovém případě dělat.

Tón sirény: Kolísavý

Délka tónu: 140s

Název varovného signálu: Všeobecná výstraha

Kromě varovného signálu „Všeobecná výstraha“ existuje v České republice ještě signál „Požární poplach“. Tento signál je vyhlašován přerušovaným tónem sirény po dobu 1 minuty (25 vteřin trvalý tón, 10 vteřin přestávka, 25 vteřin trvalý tón). Vyhlašuje se za účelem svolání jednotek požární ochrany. Signál „Požární poplach“ vyhlašovaný elektronickou sirénou napodobuje hlas trubky troubící tón „HO-ŘÍ,“HO-ŘÍ“… po dobu jedné minuty.

Ověřování provozuschopnosti systému varování a vyrozumění se provádí zpravidla každou první středu v měsíci ve 12 hodin akustickou zkouškou koncových prvků varování zkušebním tónem (nepřerušovaný tón sirény po dobu 140 vteřin). O této skutečnosti se obyvatelé dozví z hromadných informačních prostředků.

Když zazní signál všeobecná výstraha

1. Okamžitě se ukryjte Vyhledejte ukrytí v nejbližší budově. Tou může být výrobní závod, úřad, kancelář, obchod, veřejná budova i soukromý dům. Jestliže cestujete automobilem a uslyšíte varovný signál, zaparkujte automobil a vyhledejte úkryt v nejbližší budově.

2. Zavřete dveře a okna Když jste v budově, zavřete dveře a okna. Siréna může s velkou pravděpodobností signalizovat únik toxických látek, plynů, radiačních zplodin a jedů. Uzavřením prostoru snížíte pravděpodobnost vlastního zamoření.

3. Zapněte rádio nebo televizi Informace o tom, co se stalo, proč byla spuštěna siréna a varováno obyvatelstvo a co dělat dále, uslyšíte v mimořádných zpravodajstvích hromadných informačních prostředků. V případě výpadku elektrického proudu využijte přenosný radiopřijímač na baterie. Tyto informace jsou sdělovány i obecním rozhlasem, popř. elektronickými sirénami.

Co dělat, když bude nařízena evakuace

Dodržujte zásady pro opuštění bytu, vezměte si evakuační zavazadlo a včas se dostavte na určené místo.

Dodržujte pokyny orgánů zabezpečujících evakuaci i při použití vlastních vozidel.

Zásady pro opuštění bytu nebo rodinného domu v případě evakuace

Uhaste otevřený oheň v topidlech.

Vypněte elektrické spotřebiče (mimo ledniček a mrazniček).

Uzavřete přívod vody a plynu. Ověřte, zda i sousedé vědí, že mají opustit byt.

Dětem vložte do kapsy oděv cedulku se jménem a adresou.

Kočky a psy si vezměte s sebou.

Ostatní domácí zvířata, včetně exotických zvířat, ponechte doma a dobře je předzásobte vodou a potravou.

Vezměte evakuační zavazadlo, uzamkněte byt a dostavte se na určené evakuační středisko.

Evakuační zavazadlo

Evakuační zavazadlo se připravuje pro případ opuštění bytu v důsledku vzniku mimořádné události a nařízené evakuace. Jako evakuační zavazadlo poslouží nejlépe batoh, cestovní taška nebo kufr s kolečky, který se dobře přenáší. Zavazadlo označte svým jménem a adresou.

Obsahuje zejména:

Základní trvanlivé potraviny, nejlépe v konzervách, dobře zabalený chléb a hlavně pitnou vodu.

Předměty denní potřeby, jídelní misku a příbor.

Osobní doklady, peníze, pojistné smlouvy a cennosti.

Přenosné rádio s rezervními bateriemi.

Toaletní a hygienické potřeby. Léky, svítilnu. Náhradní prádlo, oděv, obuv, pláštěnku, spací pytel nebo přikrývku. Kapesní nůž, zápalky, šití a další drobnosti.


Ochrana před povodněmi

Před povodní:

Informujte se na obecním úřadě, jak a kam se budete evakuovat v případě povodňového ohrožení. Připravte si pytle s pískem, těsnicí fólii, těsnicí desky a další stavební materiál na utěsnění nízko položených dveří a oken. Dále si zajistěte ucpávky kanalizace, odtoku z WC. Připravte si léky, dokumenty vhodné ošacení, potraviny a pitnou vodu na 2-3 dny. Vlastníte-li automobil, připravte jej k okamžitému použití při evakuaci. Připravte si evakuační zavazadlo, přestěhujte cenné věci a nebezpečné látky do vyšších pater, upevněte věci, které by mohla odnést voda a připravte se na evakuaci zvířat.

Při povodni:

Na základě pokynů povodňových orgánů obce, policie a záchranářů opusťte ohrožený prostor. V případě evakuace dodržujte zásady pro opuštění bytu (domu). Je-li nedostatek času, okamžitě se přesuňte na určené místo, které nebude zatopeno vodou.

Po povodni:

Nechte si zkontrolovat stav obydlí (statickou narušenost, obyvatelnost), rozvody energií (plyn, el. energie apod.), stav kanalizace a rozvodů vody. Zlikvidujte uhynulé zvířectvo, potraviny a polní plodiny, které byly zasaženy vodou. Postupujte podle pokynů hygienika. Vyčištění studní a jejich sanaci zadejte odborníkům. Informujte se o místech humanitární pomoci a v případě potřeby si vyžádejte finanční pomoc, pitnou vodu, potraviny, teplé oblečení, hygienické prostředky, potřebné nářadí pro likvidaci povodňových škod a další potřebné prostředky. Kontaktujte příslušné pojišťovny ohledně náhrady škod (ohlaste pojistnou událost pojišťovně, vyhotovte soupis škod).


Havárie v chemickém závodě s únikem nebezpečné látky

Urychleně opusťte ohrožené místo.

Co nejdříve se ukryjte v uzavřené místnosti.

Uzavřete a utěsněte okna, dveře a další otvory.

Vypněte ventilaci.

Sledujte zprávy v hromadných informačních prostředcích.

Připravte si prostředky improvizované ochrany osob.

Připravte si evakuační zavazadlo.

Budovu opusťte jen na pokyn.

Havárie v jaderném energetickém zařízení s únikem radioaktivních látek

Co nejdříve se ukryjte v uzavřené místnosti (nejlépe ve sklepních prostorách), pokud možno na straně odvrácené od jaderného zařízení. Uzavřete a utěsněte okna a dveře. Vypněte ventilaci a utěsněte další otvory.

Sledujte zprávy v hromadných informačních prostředcích. Připravte si prostředky improvizované ochrany osob. Připravte si evakuační zavazadlo. Jodové přípravky (tablety) a prostředky individuální ochrany odeberte a použijte až na základě veřejné výzvy. Budovu opusťte jen na pokyn. V případě radiační havárie jaderné elektrárny Dukovany a Temelín se obyvatelé, žijící v zóně havarijního plánování, řídí pokyny provozovatelů jaderných elektráren a orgánů státní správy a samosprávy.


Biologické zbraně

Biologické zbraně mohou být použity ve formě aerosolu (bakterie, viry, toxin) do ovzduší nebo uzavřených prostor nebo vypouštěním hmyzu (vši, blechy, mouchy, klíšťata) nebo infikováním vody, potravin, vzduchu, předmětů. Smysly člověka je biologické zamoření nezjistitelné. Výskyt se zjišťuje speciálními přístroji a odběrem vzorků.

Jak se chránit před proniknutím nebo zanesením nákazy do organismu:

Nepoužívat vodu z neznámých a nezjištěných zdrojů.

Umět si připravit vodu pomocí chemických desinfekčních prostředků nebo převařením. Nejíst pevnými obaly nechráněné nebo neprověřené potraviny.

Udržovat čistotu těla i za nepříznivých podmínek.

Zbytečně se nedotýkat a neprohlížet podezřelé předměty.

Při známkách onemocnění ihned vyhledat zdravotnickou pomoc.

Dodržujte pokyny zdravotníků a pracovník hygienické služby.


Chemické zbraně

Chemické zbraně mohou být použity ve formě aerosolu, v kapalném a plynném skupenství. Působí na organismus mnohostranně. Vyvolávají poškození centrálního nervového systému, dýchacích orgánů, zažívacího traktu nebo narušují metabolismus, jiné mají zpuchýřující účinek.

Jak se chránit před účinky chemických zbraní:

Urychleně použijte prostředky improvizované ochrany osob. Vyhledejte ukrytí v nejbližší budově. Prostředky improvizované ochrany osob v radioaktivně, chemicky a biologicky zamořeném prostředí. Prostředky improvizované ochrany osob jsou prostředky, které chrání dýchací cesty a povrch těla při vynuceném a krátkodobém pobytu v radioaktivně, chemicky a biologicky zamořeném prostředí.

K ochraně dýchacích cest použijeme navlhčenou roušku (složený kapesník, ručník, utěrka) přiložením na nos a ústa. Upevněte roušku v zátylku šálou či šátkem. Hlavu chraňte čepicí, kloboukem, šálou či kuklou tak, aby vlasy byly úplně zakryty a zvolená pokrývka hlavy chránila též čelo, uši a krk. Oči chraňte brýlemi – lyžařskými, plaveckými či motoristickými, ale větrací průduchy přelepte lepicí páskou. Pokud nemáte tyto brýle k dispozici, chraňte oči přetažením průhledného igelitového sáčku přes hlavu a jeho stažením tkanicí či gumou v úrovni lícních kostí. Povrch těla chraňte kombinézou, kalhotami, pláštěnkou do deště, šusťákovou sportovní soupravou. Tyto ochranné oděvy je nutné dostatečně utěsnit u krku, rukávů a nohavic. nohy chraňte nejlépe vysokými botami nebo holínkami, ruce nejlépe zakryjeme gumovými nebo koženými rukavicemi.

Při návratu ze zamořeného prostředí do bytu odložte v předsíni veškerý svrchní oděv do igelitového pytle a zavažte jej. Pokud je to možné, pečlivě se osprchujte, otřete se do sucha a oblečte se do čistého oděvu.

Anonymní oznámení (uložení bomby, třaskaviny; použití nebezpečné látky apod.)

Anonymní oznámení o uložení bomby, třaskaviny nebo nebezpečné látky je většinou směřováno tam, kde se nachází mnoho lidí. Je to logické, většina případů takovéhoto počínání je zaměřena na vyvolání strachu. Víme však, že tomu tak vždy nebývá. Je třeba počítat s tím, že anonymní výhružka může být uskutečněna. Aniž bychom uvažovali o tom, zda jde např. o psychopata nebo o legraci, musíme takovou událost brát vážně.

V prvé řadě událost okamžitě oznamte na tísňovou linku 158 (Policie ČR) nebo 150 (Hasičský záchranný sbor ČR).

Pokud bylo anonymní oznámení o uložení bomby nebo třaskaviny v budově, ve které se nacházíte, opusťte budovu a vzdalte se co nejdále od tohoto místa.

V žádném případě se nezdržujte v blízkosti možného ohrožení i přesto, že vaše zvědavost, co se bude v příštích minutách dít, vás nutí zůstat v blízkosti tohoto nebezpečného místa.


Obdržení podezřelé zásilky (dopisu, balíčku)

Podezřelou zásilku neotvírejte a netřepejte s ní.

Uložte zásilku do igelitového sáčku nebo jiného vhodného obalu.

Poté opusťte místnost, umyjte si ruce vodou a mýdlem a událost ohlaste na tísňovou linku 158 (Policie ČR) nebo 150 (Hasičský záchranný sbor ČR). Policie ČR nebo Hasičský záchranný sbor ČR zásilku od vás převezme a odveze ji k ověření obsahu.

Než zavoláte na tísňovou linku, seriózně zvažte skutečnosti, které mohou vést k názoru, že se jedná o podezřelou zásilku. Takovými mohou být například neočekávaná zásilka od neznámého odesílatele s podezřelým rukopisem či výhružným textem na zásilce, zapáchající zásilka nebo zásilka, ze které trčí dráty nebo se ozývá podivné tikání. Při otevření zásilky to může být například podezřelá sypká hmota nebo jakýkoli podezřelý předmět.


Integrovaný záchranný systém

Integrovaný záchranný systém (IZS) je efektivní systém vazeb, pravidel spolupráce a koordinace záchranných a bezpečnostních složek, orgánů státní správy a samosprávy, fyzických a právnických osob při společném provádění záchranných a likvidačních prací a přípravě na mimořádné události. Tak aby stručně řečeno „nikdo nebyl opomenut, kdo pomoci může a vzájemně si nikdo z nich nepřekážel.“

Základní složky:

Hasičský záchranný sbor České republiky,

jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany

Zdravotnická záchranná služba,

– Policie České republiky.

Ostatní složky:

vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil, ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory, ostatní záchranné sbory, orgány ochrany veřejného zdraví, havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby, zařízení civilní ochrany, neziskové organizace a sdružení občanů, která lze využít k záchranným a likvidačním pracím.



Extrémní klimatické jevy

Největší riziko představují právě blesky, které jsou každoročně zdrojem požárů a také příčinou zranění (popálení) či usmrcení osob. Přívalové deště doprovázející bouřku jsou ve většině případů krátkodobého charakteru. Občas mohou být tyto srážky mimořádně intenzivní, kdy voda nestačí z ohrožené oblasti normálně odtéct. To má za následek vznik tzv. přívalových (v médiích často také používaný pojem „bleskových“) povodní (podrobněji viz téma „Povodně“). Nárazový vítr je nebezpečný svým působením na předměty, které nás obklopují. Důsledkem jsou např. pády stromů, sloupů nebo drátů elektrického vedení, částí budov apod., což může způsobit zranění osob (podrobněji viz kapitola „Silný vítr a tornádo“). Co se týče krupobití, to představuje nebezpečí zejména tehdy, vyskytují-li se kroupy o průměru větším než dva centimetry. Ty mohou způsobit vážná zranění osob, zvířat a hmotné škody na majetku.


Aktuálně vydané výstrahy


BOUŘKA

Vzdálenost bouřky lze odhadnout a to podle časového rozmezí mezi zábleskem a zahřměním. Pro přibližný odhad platí, že počet sekund mezi zábleskem a zahřměním vydělte třemi a získáte počet kilometrů, jak daleko od vás bouřka je (např. když uvidíte blesk a za 12 vteřin uslyšíte hrom, znamená to, že je bouřka od vás vzdálena 4 kilometry).

Myslete na to, že nefunkční nebo zanedbaný hromosvod vás před bleskem neuchrání! V případě vzniku škody můžete přijít i o náhradu od pojišťovny.

Plánujete-li nějakou cestu (výlet na kole, pěší túra apod.), sledujte předpovědi počasí. V případě, že během dne hrozí bouřky, raději cestu odložte. Vidíte-li, že se bouřka již blíží, raději zůstaňte doma a nikam nevycházejte ani nevyjíždějte. Za bezpečný se považuje úkryt v dobře uzemněných, zděných, kamenných nebo železobetonových stavbách.

Zkontrolujte uzavření všech oken a dveří a v blízkosti domu (na zahradě) upevněte volně položené předměty (nebo je uschovejte, je-li to možné), odveďte do bezpečí zvířata, ukryjte automobil do garáže. Odpojte anténu z televize a elektrické spotřebiče od sítě (mimo ledničky a mrazničky) a připravte se na možný výpadek elektrického proudu (svítilna, svíčka a zápalky).

Zdržujte se dále od oken, elektrospotřebičů, zásuvek, telefonu, kamen a vodovodu. Blesk se může šířit elektrickou a telefonní sítí, vodovodními trubkami i trubkami ústředního topení. Raději proto při bouřce netelefonujte, nepoužívejte PC, neumývejte nádobí a nekoupejte se.

Jste-li v přírodě

Jste-li venku a nemáte-li možnost se ukrýt do budovy, v žádném případě se nezdržujte na otevřených a vyvýšených místech v krajině. Nacházíte-li se zrovna na horském hřebeni nebo vrcholcích hor, pokuste se dostat co nejrychleji dolů. V otevřené krajině vyhledejte co nejnižší polohy (údolí) – pozor však na přívaly vody. Pokud nemáte možnost dostat se rychle dolů, zaujměte co nejnižší polohu (nelehejte si však na zem!). Je nutné mít se zemí co nejmenší kontakt – dřepněte si „na bobek“, nohy mějte co nejblíž u sebe, ruce u těla, hlavu schovejte mezi ramena a zavřete oči. Je-li vás více, nebuďte v tělesném kontaktu, ale držte se dál od sebe. Tím eliminujete riziko zasažení skupiny bleskem a zvýšíte tak pravděpodobnost možnosti poskytnout první pomoc prostřednictvím nezasažené osoby. Neschovávejte se pod vzrostlými stromy, skalními převisy, vstupy do jeskyní, šachet apod. Bezpečný není ani pobyt ve staveních bez hromosvodu (chatky, dřevěné boudy), ve stanu (stanové tyčky přitahují blesky) a v otevřených stavbách (altánek, autobusová zastávka, skleník, garáž bez vrat, zříceniny hradů apod.).

Velmi nebezpečné je zdržovat se v blízkosti vodních toků nebo vodních ploch. Jste-li ve vodě, rychle vylezte ven a vzdalte se od vody (totéž platí i jste-li ve člunu, lodi či na lehátku). Nedotýkejte se a ani nebuďte v blízkosti kovových předmětů (žebříky, ocelová lana, zábradlí, plot apod.). I stožár nebo pouliční lampa jsou nebezpečné. Nepoužívejte deštník, golfové hole a další vodivé předměty. Vyvarujte se jízdy na kole, motorce, in-line bruslích, běhání.

Pokud dojde k pádu drátů elektrického vedení na zem, v žádném případě se jich nedotýkejte a ani se k nim nepřibližujte. Jste-li v jejich bezprostřední blízkosti, snažte se od nich vzdálit tím, že budete dělat drobné krůčky.

Pamatujte: Jste-li v otevřené krajině, žádné místo není bezpečné!

I když se zdá, že bouřka již odchází, dodržujte stále zásady opatrnosti alespoň po dobu 30 minut od posledního blesku či zahřmění.

VÍTR

Síla větru je dána hloubkou tlakové níže a rozdílem tlaků v jejím středu a na jejím okraji. Čím je rozdíl těchto tlaků větší, tím silnější fouká vítr. Pro vyjádření síly větru se používá Beaufortova stupnice, podle které jsou rychlosti větru rozděleny do 12 stupňů. Každému stupni je přiřazeno slovní označení a projevy větru. Nejsilnější vítr je nazýván orkán. Směr a rychlost větru je ovlivněn tvarem terénu, nejvyšší rychlost je zejm. na horách. Rychlost větru se udává v m/s, resp. v km/h (1 m/s = 3,6 km/h). Při vysokých rychlostech se vítr projevuje zejména svými destruktivními účinky (způsobuje velké škody na majetku, v lesích a v elektroenergetice). Je příčinou řady úrazů či usmrcení osob způsobených padajícími či letícími předměty. Silný vítr také ztěžuje pohyb a dýchání a odnímá teplo, takže pociťujeme větší zimu. Nebezpečné rychlosti větru se u nás vyskytují zejména v zimním období anebo při bouřkách.

Je-li ČHMÚ vydána výstraha na silný vítr (velmi silný vítr / extrémně silný vítr), omezte pohyb venku. Nejlépe zůstaňte doma a nikam nevycházejte ani nevyjíždějte. Za bezpečný můžeme považovat pobyt v budově s nenarušenou statikou nebo naopak na volném prostranství (louka), kde vás neohrozí letící předměty. Naopak nejnebezpečnější je pobyt v lese, v blízkosti vzrostlých stromů nebo v okolí starších budov.

Jste-li doma

Zkontrolujte uzavření všech oken a dveří a v blízkosti domu (na zahradě) uschovejte nebo upevněte volně položené předměty (zahradní nábytek, květináče apod.), odveďte do bezpečí zvířata, ukryjte automobil do garáže. Zdržujte se dále od oken. V případě tornáda si najděte bezpečnou místnost v nižších podlažích nebo ve středu budovy. I když je tornádo na první pohled atraktivní jev, nikdy neopouštějte domov a neotvírejte okna kvůli lepšímu výhledu! Tornádo vás snadno může připravit o život.

Jste-li v přírodě

Dávejte pozor na pády drátů elektrického vedení na zem. V žádném případě se jich nedotýkejte a ani se k nim nepřibližujte. Jste-li v jejich bezprostřední blízkosti, snažte se od nich vzdálit drobnými krůčky. Velké nebezpečí hrozí od předmětů unášených větrem (střešní tašky, plechy a další pevné a ostré předměty), snažte se tedy najít úkryt pod pevným přístřeškem. Pozor v lese – hrozí pád nestabilních stromů. V lese buďte opatrní i ve dnech po silném větru, protože stromy mohou padat. V případě tornáda se snažte co nejrychleji dostat z jeho dosahu. Pokud není v blízkosti pevná budova, utíkejte kolmo na směr, kterým se tornádo pohybuje, případně vyhledejte úkryt např. v příkopech či jiných terénních nerovnostech.

Jste-li v automobilu

Pokud zrovna řídíte, jeďte pomalu a maximálně opatrně, máte-li možnost tak i zastavte na bezpečném místě nejlépe čelem k směru větru (při bočním větru hrozí převrácení vozidla). Dávejte pozor na možné překážky na silnici (popadané stromy, větve a další předměty). Vidíte-li tornádo, pokuste se dostat co nejrychleji mimo směr pohybu tornáda. Neparkujte pod stromy, pod dráty elektrického vedení a v blízkosti polorozpadlých budov.


Jak přežít v přírodě

Pobyt v přírodě s sebou nese řadu rizik, kdy v důsledku neopatrnosti nebo nešťastné náhody může dojít k mnoha druhům zranění. Nejčastěji dochází k pádům s následkem podvrtnutí nebo zlomeniny, v horším případě spojené s bezvědomím nebo i s krvácením. Proto je nutné chovat se obezřetně a těmto situacím se snažit předcházet. Myslete na to, že pomoci se nemusíte dočkat tak rychle jako v civilizaci!

KOUPÁNÍ

Koupání v přírodě patří v letních měsících mezi oblíbenou zábavu dětí i dospělých. Aby tato zábava nepřerostla v neštěstí, je nutné vždy před vstupem do vody posoudit své plavecké schopnosti (pro samotného „zachránce“ jde o velmi náročnou fyzickou činnost) místní podmínky (síla proudu, hloubka apod.).

Navíc:

–  nikdy nechoďte do vody pod vlivem alkoholu a omamných látek,

– při přehřátí neskákejte do studené vody,

– neskákejte do místa, jehož dno neznáte.

Pokud se ocitnete v roli tonoucího (např. křeč v těle), je třeba:

– upozornit na sebe voláním,

– uklidnit se a pokusit se lehnout si na hladinu,

– v silném proudu směřovat své tělo nohama po proudu (platí pro tekoucí vody), pokud se vás někdo pokouší zachránit, chovejte se klidně a nechte se odtáhnout ke břehu.

Pokud se ocitnete v roli zachránce:

– nejprve se snažte podat tonoucímu nějaký předmět, kterého se může chytit (např. PET láhev, větev),

– pokud je evidentní, že je tonoucí v bezvědomí, zvažte své schopnosti, zda se jej pokusíte zachránit (pokud si na to netroufáte, přivolejte pomoc),

– pokud je tonoucí v hysterii, zamezte při záchraně osobnímu kontaktu (využijte např. dlouhou větev nebo lano) – vaše bezpečí je na prvním místě,

– pokud se rozhodnete pro záchranu, svlékněte se a zujte si obuv, vezměte si s sebou nějakou záchrannou pomůcku (např. plovací kruh nebo PET láhev) a plavte k tonoucímu, k tonoucímu připlavte vždy zezadu, položte ho na záchrannou pomůcku a odtáhněte ho ke břehu (snažte se mu držet hlavu nad hladinou a zakloněnou),

první pomoc poskytujte až na břehu (např. pokud nedýchá, započněte s umělým dýcháním).

PROLOMENÍ LEDU

Jediný spolehlivý způsob, jak ověřit sílu ledu, je led prorazit. K tomuto účelu je nejvhodnější tyč s bodcem, která by měla patřit k základní výbavě osob pohybujících se po přírodní ledové ploše. Pokud v ledu není nadměrné množství trhlin, bublin a nečistot, je led o tloušťce asi 6 cm dost pevný na to, aby unesl dospělého člověka, tloušťka nad 8 cm postačuje pro bruslení, 20 – 25 cm silný led by měl unést osobní auto. Pozor, platí to ovšem jen pro tvrdý led, kdy teplota je po většinu dne pod bodem mrazu!

Pokud se propadnete uprostřed rozsáhlé vodní plochy, doporučuje se vylézat ve směru, odkud tonoucí přišel nebo přijel, protože tam byl led únosný. Od místa proboření je vhodné se plížit, aby se hmotnost rozkládala na větší plochu. K sebezáchraně probořené osoby lze použít tzv. ledové bodce (Ice Picks). Tyto bodce můžete koupit ve specializovaných prodejnách, popřípadě je lze během krátké doby vyrobit i doma. Mohou to být dva šroubováky nebo jiné bodce s rukojetí, svázané provázkem a zavěšené kolem krku. Když nejsou k dispozici ledové bodce, lze alternativně použít například svazek klíčů. Jste-li v roli zachránce, nabízí se několik způsobů, jak tonoucímu pomoci.

Pokud je to možné, zkuste tonoucímu nejdříve pomoci ze břehu, například podáním dlouhé větve a vytažením. Pokud k záchraně nestačí dlouhá větev, měl by zachraňující lehnout na led a přiblížit se k tonoucímu. Zde najde velmi dobré uplatnění žebřík, který ještě více rozloží tlak na led a navíc se tonoucí za něho může zachytit. Vždy je důležité zavolat i záchrannou službu z důvodu silného podchlazení tonoucího!

ZTRÁTA ORIENTACE V PŘÍRODĚ

Pokud se dostanete do situace, kdy netušíte, kde se nacházíte (mapa ani GPS navigace vám nepomohla), je nutné nejprve se uklidnit. Rozhlédněte se kolem sebe, zda neuvidíte dráty elektrického vedení, vodní tok nebo jiný orientační bod, který zabrání tomu, že začnete chodit dokola. Je vždy na vašem zvážení, jestli se rozhodnete vyrazit hledat civilizaci nebo zůstat na místě a čekat na pomoc. Platí pravidlo, že jdete-li podél vodního toku po proudu, dříve či později dorazíte do obydlené oblasti. V posledních letech je budována síť tzv. traumatologických bodů. Traumatologický bod je místo, které je označeno tabulkou s jedinečným kódem. Na tabulce dále naleznete vytištěna telefonní čísla složek integrovaného záchranného systému a horské služby. Na základě identifikátoru traumabodů dokáží pracovníci tísňových linek lokalizovat vaši polohu.

Pro nouzové „čištění“ vody je možné využít průhlednou PET láhev, kterou po naplnění nechejte minimálně 3 hodiny na přímém slunci (např. zavěšenou na batohu). Ultrafialové záření, které bude pronikat přes stěnu láhve, z velké části eliminuje mikrobiologickou závadnost.


Cesty do zahraničí

Než se vypravíte na cesty do zahraničí, pokuste se získat co nejvíce informací o podmínkách cestování do konkrétní země, tamních zvláštnostech, rizicích a zemi jako takové celkově. Jako velmi cenné informace se mohou později hodit takové, které vám napoví, zda v konkrétní zemi nehrozí občanské nepokoje, demonstrace nebo jiná narušení občanských práv. V takových případech se snažte vyhnout rizikovým lokalitám.

Než se vydáte na cesty: zkontrolujte své cestovní doklady, jejich platnost, popřípadě si vyhotovte jejich kopii, zjistěte si, zda potřebujete do cílové i tranzitní země vízum, napište si kontakty na důležité organizace pro případ nouze (na nejbližší zastupitelský úřad ČR nebo jiné země EU, na asistenční službu pro případný odtah vašeho vozu, na vaši banku pro případ problémů s platební kartou, na příbuzné pro případ jiných osobních problémů), informujte se na doklady potřebné k řízení motorového vozidla a na platnost pojištění vašeho vozidla v navštívených zemích, k řízení motorového vozidla v zahraničí je obecně třeba český, případně mezinárodní řidičský průkaz, osvědčení o technickém průkazu vozidla, zelená karta a u zapůjčeného vozidla notářsky ověřený dopis o zapůjčení vozidla opatřený překladem, mějte dostatečný finanční obnos měny, kterou lze v dané lokalitě platit nebo té, kterou lze snadno směnit; výhodná je na cesty i platební karta, kterou lze použít k výběru peněz nebo přímo k platbám. V rizikových oblastech cestujte vždy s věrohodnou cestovní kanceláří nebo ve skupině, která by měla čítat alespoň 3 osoby.

Informace o zemi, kterou chcete navštívit, o aktuálních nebezpečích (živelní pohromy, epidemie, nebezpečí teroristických útoků apod.) včetně varovní a doporučení naleznete na webových stránkách Ministerstva zahraničních věcí www.mzv.cz v kapitole „Cestujeme“. Před odjezdem je vhodné zaregistrovat se do systému DROZD (Dobrovolná registrace občanů ČR při cestách do zahraničí). Jedná se o projekt ministerstva zahraničních věcí, který umožňuje účinně organizovat pomoc českým občanům v nouzi (http://drozd.mzv.cz/). Vložené údaje slouží ministerstvu zahraničních věcí k poskytování rychlé pomoci občanům v nouzi a umožňují organizovat i pomoc v případě přírodních katastrof či sociálních nepokojů.


Podezřelý nález

Nález podezřelého předmětu, který je nebo může být nebezpečný, je situace, kterou v posledních letech zažíváme stále častěji. Zcela evidentní ohrožení představuje nález nevybuchlé munice. Potenciálním rizikem mohou být také podezřelá opuštěná zavazadla na veřejných místech nebo podezřelé zásilky doručené adresátovi poštou nebo kurýrem.

Nejčastěji se podezřelé předměty vyskytují v prostředcích hromadné dopravy, na veřejných místech nebo v lokalitách se zvýšenou koncentrací osob. Při procházkách přírodou, případně při provádění výkopových prací, bývá občas objevena nevybuchlá munice. Naproti tomu na černou skládku, uhynulou či poraněnou zvěř nebo stopy po pytláctví můžete narazit častěji. Ne každý však tuší, co v takových situacích udělat. Pro lepší orientaci v řešení těchto problémů vám pomohou rady ve výše uvedených kapitolách.

CO DĚLAT, VIDÍTE-LI OPUŠTĚNÉ ZAVAZADLO

Vidíte-li na zastávce, v autobusu nebo kdekoli jinde zavazadlo, které evidentně nikomu nepatří, proveďte následující opatření: zachovejte klid a ustupte do bezpečné vzdálenosti, v žádném případě se zavazadla nedotýkejte, neotvírejte a nepřemisťujte jej (neodbornou manipulací by mohlo dojít k výbuchu, šíření nebezpečných látek, ke ztrátě kriminalistických stop atd.), kontaktujte odpovědného pracovníka (např. ostrahu objektu, řidiče MHD, průvodčího) a okamžitě jej o nálezu informujte, volejte tísňovou linku 112 či 158 a uveďte zde všechny potřebné informace (mimo základních údajů ke své osobě, místu a času nálezu i popis zavazadla a učiněná opatření), řiďte se pokyny operátora příslušné tísňové linky, upozorněte na vzniklou situaci též ostatní osoby ve vašem okolí.

ČERNÁ SKLÁDKA

S případy založení skládky odpadů (mimo k tomuto účelu vyhrazených míst) se můžete setkat poměrně často. Jednotlivci i firmy jsou takto schopni devastovat přírodu bez ohledu na dopady svého jednání. Kromě komunálního odpadu, stavební sutě, či plastů se tímto způsobem někdy zbavují i vysoce toxického materiálu či chemikálií s potenciálem zamořit životní prostředí. Každý, kdo nepovolené úložiště odpadů objeví, by měl: oznámit nález příslušnému odboru životního prostředí, v případě předpokladu bezprostředního ohrožení přírody a zdraví volat tísňovou linku 112, 150 či 158, řídit se pokyny operátora příslušné tísňové linky, být připraven podat pokud možno co nejpřesnější popis místa skládky a materiálu na ní uloženém.

UHYNULÁ ZVĚŘ

Vedle nebezpečných a podezřelých předmětů se můžete setkat i se situací, kdy narazíte na poraněnou či uhynulou zvěř nebo stopy po pytláctví. V případě těchto nálezů: oznamte věc příslušnému odboru životního prostředí, případně uživateli honitby, u bezprostředního ohrožení zvířete či podezření z pytláctví volejte tísňovou linku 112, 150 nebo 158, řiďte se pokyny operátora příslušné tísňové linky, buďte připraveni podat pokud možno co nejpřesnější popis místa, zvěře a okolností nálezu.


 

Print Friendly, PDF & Email